Jdi na obsah Jdi na menu

Jan Jeřábek

Jan JeřábekPísničkář v kostičce ledu

Honza Jeřábek je doktor kulturní antropologie, psycholog, který se zabývá tajemstvím gest a všech možných výrazů lidského těla. Napsal několik knih o grafologii, ale také vydal sbírku koanů, výbor básnických textů Odtékám, a nedávno s ním vyšel knižní rozhovor pod názvem Sítě vnitřního umění. Jeho obdivovatelů nejsou tisíce, ale ti, které má, jsou schopni se za ním trmácet stovky kilometrů a neváhají mluvit o tom, že je to jejich „guru“. Kdysi pracoval v antikvariátu s hudebninami a zásoboval hudební kritiky (například Jiřího Černého) nejen neznámými a nesehnatelnými nahrávkami z undergroundu, ale třeba i moderní vážnou hudbou. V roce 1988 jsem v alternativní písničkářské soutěži O ptáka Noha poprvé uslyšel jeho písničky a od té doby ho mám rád. Jeho texty jsou tajemnými příběhy duší uvězněných jednak v tělech vlastních a zároveň v korpusech panelových domů a sídlišť. V písni Je sama třeba vypráví o tom, jak manželka přichází domů a nachází svého muže sedícího v přesně stejné poloze jako včera. Vůbec už spolu nemluví, nekomunikují, ale ona si pořád říká, že je to přece lepší než být sama. V písni Odtékám dívka pozoruje, jak šupiny její kůže a vlastně i ona sama pomalu odtéká z vany, jindy se hlavní hrdina příběhu probouzí v kostičce ledu nebo ho přistihneme, jak se opatrně rozhlíží po světě kukátkem ve dveřích. Honza Jeřábek dokáže přesně vystihnout naše každodenní traumata a tajemství, a když si oblíbíte jeho způsob psaní a zpěvu, jeho úspornou a účelnou hru na španělku, když přijmete jeho zneklidňující klid a vpustíte ho do svého života, už se ho nezbavíte. Jeho písničky se vám pak každou chvíli vracejí v různých životních situacích.
Vydal spoustu desek, většinou vlastním nákladem nebo ve spolupráci s různými drobnými firmičkami. Často natáčel za asistence jiné charismatické osobnosti pražského hudebního podsvětí kytaristy a písničkáře Františka Jančeho. Charakteristickým rysem Jeřábkovy osobnosti je jeho naprostá rezignace na kontakty se světem takzvaného showbyznysu. Nutno ovšem říci, že jde o nezájem oboustranný. Přestože Jeřábkovy písničky patří už dvacet let bezesporu k tomu nejzajímavějšímu, co bylo na naší scéně vytvořeno, jeho desky téměř neseženete. Největší naději byste možná měli, kdybyste oslovili autora samotného. Člověk jako on má zkrátka v životě na práci spoustu zajímavějších věcí než se zabývat se distribucí svých písní. Měly by to dělat vydavatelské firmy, ale pro ně je zase téměř nemožné pochopit takovýto přístup k věci. U nás není prostě zvykem chodit za umělcem domů a nebo na něj čekat, až půjde nakoupit a snažit se ho přemlouvat, aby své dílo propůjčil veřejnosti, i kdyby to byl třeba sám Leonard Cohen. Možná tím spíš - s takovými lidmi je přece těžká práce...

Jan Jeřábek v současné době nikde nevystupuje, ale na večírcích osamělých písničkářů má tak zvanou „divokou kartu“ – může si přijít zahrát, kdy chce...

Jan Burian



ŽIJÍ TEĎ VE MNĚ DIVNÍ LIDÉ

Žijí teď ve mně divní lidé
Vycházet s nimi těžká věc
První má duši která zebe
Druhý je plachý milenec

Třetí chodí ven jenom za tmy
Dlouhé týdny se nevrací
Když se ho zeptám kam se ztrácí
Odpoví klidně Za prací

Žijí teď ve mně divní lidé
Vycházet s nimi těžká věc
Kolik jich je A kdo je vede
Kdo je to

 

 

Jan Jeřábek - Odtékám

 

http://www.jerabek.estranky.cz 

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Je%C5%99%C3%A1bek