Jdi na obsah Jdi na menu

Petr Linhart

Petr Linhart, foto zvirzeGabréta, Pálava , Sudéta , to jsou názvy písňových alb, která mají společného jmenovatele v Petru Linhartovi, jeho zvláštní křehké, ale i zábavné a moudré poezii, obracející se k fiktivním i skutečným dávným kořenům a jejich otiskům v naší duši. „Tolkien naší písňové scény“ – tak zní novinářský slogan, který se snaží popsat či propagovat to, co Petr dělá a jak. Je to lákavé zjednodušení... Jiný slogan mne napadá, když spatřím Petra Linharta samotného s kytarou na jevišti – stává se pro mne někým mezi Jiřím Konvrzkem a Leonardem Cohenem. Na obojím něco pravdy bude, i když obojí pokulhává, neboť máme před sebou vskutku jedinečnou osobnost. Prošel řadou kapel a seskupení, nejznámější je v souvislosti kapelou Majerovy brzdové tabulky, jejíž název sice zní industriálně, ale charakter je velmi jemně rockový, baladický, intimní. Petrovy texty, například nezapomenutelnou Gabrétu , rozezvonívával nepřehlédnutelný hlas Andrey Landovské, nyní na jejím místě stanula Alice Holubová.  Gabrétu (starodávný název pro Šumavu) Petr Linhart nedávno vystřídal Sudétou, a písničky z tohoto cyklu už se autorovi zdály tak osobní, že je většinou hrává sám, jen za pomoci nahalené elektrické kytary. Jakmile vystoupí na pódium někde, kde ho lidé neznají, většinou si musejí chvilku zvykat na jeho tichý a vemlouvavý hlas, na jeho havlovské er, kterým v textech nijak nešetří, na jeho podivně schoulený postoj u mikrofonu či způsob mluvy, když uvádí své balady. Po počátečním překvapení bývá publikum často jakoby uhranuto fakírem Linhartem, a ten pak sází jednu jemnou píseň za druhou a vtahuje vás do svého zvláštního světa. Je to svět vytvořený z dávných vnitřních i vnějších ozvěn, ze snů, z legend i skutečných příhod. Sudéta je pro mne už teď mimo jiné jednou z desek roku 2007 a Petr Linhart s každou další písní, novým objevem...

Jan Burian, 2007



Maria Stock


Lednové ráno, bude šest
Na oknech začly mrazy kvést
Možná mám strach a zápal plic
Koně se táhnou od márnic
Konvicí cloumá ranní hic 

Za okny volá vraní let
Vezmu tě sebou na výlet
Schovej si hlavu do peřin
Vráno co vráně uvěří

Kde končí let je pustá ves
Mariánské schody do nebes
Pod schody kostel a v něm tma
Dvě věže drží ho jak lva
Křiví se na nich kříže dva

Čas skáče do propasti skok
Má schöne Frau z Maria Stock
Zvoní tu po nás zmrzlá zem
Vítr nám cloumá vikýřem

Hřbitovem chodí tenhle mráz
Pořádat zimní třídní sraz
Volám už jenom po létě
Po každé jiné planetě
Po každé jiné planetě

Možná se stavíš na chvíli
Promluvit s Pannou Marií
Možná tě takhle nejlíp znám
Možná je tohle ráno rán

Možná jsi byla jednou z vran
Možná jsme došli právě tam
Kde nemůžu tě ztratit

Panenko Máří ze síně
Já chovám laptop na klíně
A neumím to vrátit 
 

 

Petr Linhart - Helga Braun

 

 

www.petrlinhart.cz

bandzone.cz/petrlinhart

www.majerovky.cz

www.skoky.eu

http://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Linhart