Jdi na obsah Jdi na menu

Tamara Nathová

tams.jpg

Můj smích je takový, jaký je a některé typy lidí dost znervózňuje. Jdu světem a dotýkám se toho, co míjím, ctím tradice a považuji si rituály, přátelím s kočkama. Fascinuje mě hudba a slovo a chci žít s nimi navždy ve spojení. Za totality mi zakazovali zpívat, ujela jsem za svobodou. Dnes vím, že svobodná jsem v této zemi a že jsou zde hodnoty, které nikde jinde  nenalezneš. Obdivuji stáří a že dnešní tzv. civilizovaný svět staré lidi deptá, je fatálně smutné. Vidím 100letý život jako hračku, až možná v 70ti budu muzikant. Nejsem nikdo a nic, pouze jsem. Chci mít čas na rodinu, na sebe, chci si ležet na sluníčku, zpomalovat časy, nechci být produktivní… Byla jsem a budu svobodná, jednoho dne se chci pěšky vydat na cestu do světa.

Tamara Nathová vydala několik CD vlastním nákladem, přeložila Johna Lennona, Iggyho Poppa a Toma Waitse, napsala knihu o emigraci, učebnice angličtiny pro děti a pro dospělé, píše poezii, texty, hudbu, zpívá, hraje obráceně na kytaru a s Michalem Bystrovem hraje  na bubny, vystupuje v hospodě Na Slamníku, v Horním Maršově i jinde, studuje Universitu nové doby, miluje zahrady. Poslední dobou se vyskytuje na veřejnosti spíš jako zpívající básnířka.

 

KOCOUR
(příběh z Podbaby)

Den se nahnul
za rohem pes štěká
hodiny bijou
bijou do daleka
na starých kládách
sedí fůra lidí
pak se to stalo
všichni vidí
že po kočičích hlavách
běží kocour
jako bota černej
jede auto zprava
potok křičí
potok křičí
že nikdo není věčnej
že nikdo není věčnej

Den se nahnul
jako korbel piva
jdu k ránu domů
zvoník se oknem dívá
na kamenných kostkách
leží brzdná dráha
zas hodiny bijou
za provaz někdo tahá

Zvoník zvoní
že můj kocour
je u nebeskejch bran
táhl ho pár koní
a z vozu lítaj
z vozu lítaj
kytky do všech stran
kytky do všech stran

Po kočičích hlavách
běží kocour
jako bota černej…
a přejde přes můj práh
jako stín jako stín 

 

Tamara Nathová - Tajnej