Jdi na obsah Jdi na menu

Bio Masha & Luděk Kazda aneb Debbi Love

6. 4. 2020

ttuedebbilove.jpeg

Poslouchat Biomashu, když něco říká, je skoro totéž jako být divákem na slam poetry. To, že se jí věnuje skoro deset let, nezapře, i kdyby chtěla. Někdy se zdá, že pomalu už mluvit ani neumí. Slova se z ní sypou jak pod tlakem, chvílemi připomíná fyzické básnictví Petra Váši – jenomže tam, kde si on hraje se zvukomalebností, její slovní spojení v lepším případě lechtají, kde se dá, a nebo rovnou dloubou do žeber. V tom horším jsou jako nenechavé ruce, které míří přímo do intimních míst. A ani v nejmenším si nemůžete být jistí, zda to, co říká, myslí vážně, anebo jde o sarkasmus a samopalně dávkované ironie nejhrubšího zrna. Jako když s intonací naivní holčičky vzkazuje z úvodní skladby loňského alba: „Mír a láska zvítězí / co bysem dělala s tolika penězi…?“
Název Debbi Love se prý dá číst, jak kdo chce. Druhou půlkou je vedle Biomashy i Luděk Kazda. Zatímco ona na  pódiu vládne hlasem, a občas sáhne na klávesy nebo přiloží ke rtům příčnou flétnu, on střídá baskytaru s kytarou, a především stojí za většinou hudby a samplovaných beatů. Podle vlastní charakteristiky produkují „žánrově nevymezené hity s vizí a) inovativních gastromelodií, b) zvukových pořadů určených prostorem prezentace (sound specific).“ Jejich snem je „hrát dobře a dlouho jako jukebox, aby všichni byli šťastní a nevadilo jim, že skladby nikdy předtím neslyšeli a mnohdy ani potom neuslyší.“
Potkali se v kapele Chodská junta – možná si ještě pamatujete pódiový chaos tohohle početného sdružení z Malé Alternativy nebo z boskovického stanu pod hradem. „Už během Chodský junty jsme po zkouškách zůstávali po nocích ve dvou. Bavilo nás dál hrát, prostě trochu víc nadšení pro věc, než u zbytku kolektivu,“ vzpomíná Luděk. „Jak šla Junta pomalu k rozpadu, měli jsme i nějaká první vystoupení, takže Debbi Love bylo jednoduše logický vyústění.“
Důrazné beaty plus přidrzle odsekávané a se slušnou kadencí vystřelované rýmy svádějí k řečem o hiphopu, ale zatímco rapeři se rádi chlubí a nikoho nešetří, Máša se nevyhýbá pochybnostem. Těžko se s tím někdo může identifikovat, jako interpretka vlastních textů spíš znejisťuje a provokuje k zamyšlení, reakci, zaujetí postoje. A také kompiluje nasáté vlivy a cituje z popkultury. Zároveň se ovšem mistrně dotýká tabuizovaných oblastí a otevírá témata, kterým se jiní raději vyhnou. Konzumní život, sexismus, manipulace masami, důvěra v populistické sliby… to všechno mnohým nevadí, pokud se to nedotýká zrovna jich. Zajímavý je i způsob, jakým skladby vznikají. „Nejrůznější vlivy používáme stejně tak nevědomě, jako záměrně. Občas od Máši dostanu ‚zadání‘ na různý typy hudby a svéhlavě je aplikuju podle svých možností. Spousta songů je výsledkem podařených jamsession,“ shrnuje Luděk.

Antonín Kocábek

 

Webové stránky: debbilove.blogspot.com

Kontakt: masha@centrum.cz

Facebook: www.facebook.com/debbilove.cz

Soundcloud

Youtube

 

unnamed.jpg