Petr Váša
Poprvé jsem ho spatřil na legendárním festivalu v Lipnici v polovině osmdesátých let. Byl tehdy tím, čemu se dneska říká frontman kapely – zpíval a hrál na kytaru, na hlavě měl účes ála Jimi Hendrix, jeho texty o nudě v Brně uchvátily svou vybroušeností a úderností. Záviděl jsem mu úplně všechno – energii, se kterou vyzpívával své verše, služebnou kapelu, v níž byste nenašli ani stopy po exhibicionismu a každý úder do bubnů umocňoval jeho slova. Obdivoval jsem jeho dikci i váhu, kterou dokázal dát každému slovu – v době písňových blábolů a únavné narcistické grafomanie, se najednou objevil člověk s tak vytříbeným smyslem pro zkratku, pro detail, pro střídmou a přesnou metaforu. To byla éra vystupování s kapelou Z kopce. Pak přišel Ošklid (neboli Oškliví lidé) a s ním i reminiscence na voice-band E.F.Buriana a jiné úderné hudebně recitační sbory ctící a využívající krásy češtiny. „Lokomotivám se motají kola“, znělo Pakulem (dnes Kongresové centrum). Petr Váša tehdy zvolna opouštěl běžné písničky a zřejmě se už připravoval na velkou samotu „fyzického básníka.“ Tento termín začal používat v devadesátých letech, rozpustil kapelu a zbavil se všech nástrojů a haraburdí, které potřebuje rocker ke svému vystupování. Jediným nástrojem se mu stal jeho hlas, tělo, ruce, nohy, vlasy... Zároveň se stal i „fyzickým malířem“ – kreslil, čmáral, zpíval i bručel a vrčel všude, kde se dalo – doma, na ulici, v lese, na výletě... Časem začal za chůze po velkoměstě nebo i po mořském břehu vytvářet podivuhodné nahrávky a letos vydal své album Manifesto, na němž mne mimo jiné odrovnal svým pískotem za asistence kávové konvice a náhodně zvonícího telefonu. Před několika lety se Petr Váša vrátil k vystupování se skupinou, zřejmě proto, aby mohl postoupit po spirále zase o kus výš, dal dohromady trio Ty syčáci. Jak dokáže pracovat s textem se nejlépe přesvědčíte, když si poslechnete jeho dvě předchozí alba, která s touto kapelou natočil – opery SSSS... (Samota, Sláva, Smrt a Spása) a Lišák je lišák. Vášovy písně jsou i zde občas vystavěny tradičně, člověk si je může prozpěvovat, jeho slovní hříčky se mu vracejí v různých životních situacích jako slogany: „Vlez v les!“ nebo třeba „Láska/ Láska lasička/Láska nad sýčka/Nad sýčkování/Nad všechna lejna světa...“ aj. Jako vystudovaný kunsthistorik má vycizelovaný smysl pro formu a čich pro její popírání. A tak ji jindy nabourává nečekaným způsobem, hledá nové výrazové prostředky nejen v interpretaci, ale i uvnitř jazyka a vzniká například jeho „trans-latina“:
„SERVUS ANTHROPOS!“
„AVE EVA TYRANNO-SAURA ANTI-REGINA AVANTI!“ atd.
Petr Váša je pro mne jedním z nejzábavnějších a nejpřekvapivějších současných umělců. Najdete-li si k němu cestu, budete překvapováni a okouzlování jeho nápady a naučíte se vychutnávat všudypřítomné koření jeho jemného humoru. Ale porozumět Vášovi nemusí být snadné, je to umělec, který ze sebe jaksi přirozeně a neokázale setřásl dvacáté století, rozepjal křídla a teď už krouží hodně vysoko...
Jan Burian
Webové stránky: www.petrvasa.cz
Kontakt: PetrVasa@email.cz
M A N I F E S T O
HEH! FYSIS
HEH! POESIS
POEMA POETA
POESIS PODIUM
MUSCULATURA
HEH! ORACULUM:
PICTOR
SONAR
MOTOR
RHETOR
HOMO REVIVAL
ETIQUETA
PHYSICAL POETRY!
PSYCHICAL POTTERY?
BEL CANTO
BENE DICTO
CICADA CIC CIC
CICADA CIC CAC
AMPLION
MEGAFON
GIGAFON
EUFORION
ELEMENTARIS
REFRAIN
RESUME
REPERTOIRE:
ONE-MAN OPERA
ONE-VOICE BANDA
VOX HUMANA
VOX LITERATA
ET ARTICULATA
IN
QUASI ESPERANTO
IN
TRANS-LATIN
NEO-LOGISMUS
RESUME:
PHYSICAL POETRY
FREE STYLE
DEFINITIO
DISSERTATIO
MANIFESTO:
HEH…
HEH…
