Jdi na obsah Jdi na menu

Písnička není zboží, písnička není hluk, není to reklama na to, abyste si koupili desku.... písnička je tradiční umělecký žánr, který existoval před příchodem hudebního průmyslu a bude existovat i po něm... :-)

Vítejte u Osamělých písničkářů !

Volné sdružení Osamělí písničkáři koncertuje pravidelně v Praze v Kaštanu v Bělohorské ulici čp. 150 (vždy čtyři písničkáři během večera).

Hudební ukázky, profily, texty, videa a odkazy hledejte v Galerii Osamělých písničkářů.
 

Naše nejbližší koncerty:

02.06. Praha 6, 
Kaštan, Bělohorská 150
20:00 Letní setkání
Osamělých písničkářů

 

 

Letní setkání ve čtvrtek 2. června

23. 5. 2016

kastan-op.jpgTradiční letní setkání Osamělých písničkářů, divoké, náhodné & personálně neřízené, Janem Burianem přitom vtipně moderované, se koná ve čtvrtek 2. června v klubu Kaštan na Bělohorské ulici v Praze 6. Na pódiu se objeví všichni Osamělí, kteří budou mít zrovna cestu kolem (nebývá jich málo). Předprázdninové rozloučení s jarní sezónou začíná ve 20:00, rezervace vstupenek zde: http://kastan.unijazz.cz/program/rezervace/?ID=558

Bude pěkné, když přijdete i Vy!

 

Fotografie z květnového večera

22. 5. 2016

imgp0604.jpgKvětnový večer Osamělých písničkářů (Jiří Konvrzek, Dáša Voňková, Kittchen, Jana Šteflíčková) zkušeně zachytil objektivem svého osamělého fotoaparátu Martin Myslivec. Děkujeme! Jako lákadlo vybíráme jeden z nejdrsnějších záběrů. Fotogalerii si můžete prohlédnout přímo zde.

 

Květnový večírek na Kaštanu (18.5.)

29. 4. 2016

osamelci.jpgVe středu 18. května proběhl další večer Osamělých písničkářů v pražském klubu Kaštan (Bělohorská 150). Hráli (zleva): Dáša Voňková, Jiří Konvrzek, Kittchen, Jana Šteflíčková

 

Fotogalerie ze 14. festivalu Osamělých písničkářů

17. 4. 2016

imgp7495.jpgDvorní fotograf Osamělých písničkářů Martin Myslivec pro vás zachytil a v obraze zvěčnil  celé festivalové dění v pražském klubu Kaštan. Děkujeme!

Fotogalerie z pátku 8.4.2016
Fotogalerie ze soboty 9.4.2016

 

Festival Osamělých písničkářů 8. a 9. dubna

23. 3. 2016

fop.jpg

Čtrnáctý ročník Festivalu Osamělých písničkářů proběhl v pražském klubu Kaštan v pátek 8. a v sobotu 9. dubna. Koho jste mohli vidět a slyšet:

Pátek:
Michal Bystrov, Caine-Mi, Jiří Dědeček, Will Eifell, Jan Jeřábek, Katarzia, Jiří Konvrzek, Nikola Muchová, Filip Pýcha, Martina Trchová (& Patrik Henel), Karel Vepřek, Dáša Voňková

Sobota:
Jan Burian, Karel Diepold, Zuzana Homolová, Martin Kyšperský, Petr Linhart, Marka Míková, Adam Rut, Jiří Smrž, Jana Šteflíčková, Petr Váša, Dominik Zezula (Děti mezi reprákama)

Kdo nedorazil, může se těšit alespoň na fotografie, které brzy zveřejníme.

 

Fotogalerie z 16. března na Kaštanu

22. 3. 2016

Caine-Mi, Jiří Smrž, Marka Míková a Petr Linhart byli hlavními aktéry březnového večera na Kaštanu, který letos připadl na středu šestnáctého. Koncert byl zvěčněn na fotografiích Martina Myslivce, díky, Martine! Fotky si můžete prohlédnout zde.

imgp4758.jpg

 

Únorový večírek s Janem Jeřábkem, Michalem Bystrovem, Petrem Niklem a Karlem Vepřekem na fotografiích Martina Myslivce

22. 2. 2016

Na pódiu únorového Kaštanu se sešli Jan Jeřábek, Michal Bystrov, Petr Nikl a Karel Vepřek. Fotografoval Martin Myslivec (Martine, díky!), který zaslané fotky doplnil následujícím komentářem: "...společné vystoupení Karla Vepřeka a Petra Nikla, které vyplnilo druhou polovinu, bylo výborné. Nebyl to vlastně společný koncert, ale vždy jeden z interpretů hrál a druhý jej doprovázel formou improvizace. Petr Nikl měl v tom ovšem obrovskou výhodu, protože měl k dispozici množství ne-hudebních prostředků, které snad všechny využil. Skvělý byl doprovod na stolní fotbal a na pískací gumové hračky, to se mi ovšem nepodařilo zachytit, neb jsem byl unešen. Michal Bystrov a Jan Jeřábek byli ovšem také skvělí." Tedy tak. Fotogalerii najdete zde.

imgp2205.jpg

 

Fotky a zprávy z 19. ledna

23. 1. 2016

imgp1133.jpgNezvykle v úterý, tedy 19. ledna se konal první večírek Osamělých písničkářů v šestnáctém roce. Na pódiu se ho zúčastnili Martina Trchová, Martin Kyšperský a Filip Pýcha, Nikola Muchová byla omluvena. Aby poetický večer nepřítomností Nikoly neutrpěl, zazpívala Martina Trchová v doprovodu Martina Kyšperského alespoň Nikolinu píseň Chlapi sú kokoti. Autor těchto řádků lituje, že u toho nebyl. Poděkování patří tradičně Martinu Myslivcovi za krásné fotky i report z večírku. Fotogalerii najdete zde.

 

Pokojné svátky a lepší nový rok 2016 Vám přejí Osamělí písničkáři...

22. 12. 2015

... a přikládají fotogalerii z Vánočního večírku.

 

Jak vy to máte s tím Bohem? (fejeton Jana Buriana)

4. 12. 2015

Po koncertě jsem nasedl do auta a v Brně-Bohunicích najel na dálnici směr Praha. Ve dne bych se na tuhle zatracenou betonovou potvoru, plnou hrbolů, zúžení a nebezpečí, vydal jen v krajním případě, ale teď, hodinu před půlnocí, jsem to risknul. Nepojedu rychle, budu poslouchat hudbu a ono to půjde... Do přehrávače jsem vložil první společné album volného sdružení Osamělí písničkáři, které si vymyslel a sestavil kolega Jan Jeřábek. Vyzval nás, abychom mu dodali nahrávky, na nichž zpíváme o vztahu k vesmíru či věčnosti, zkrátka o tom, na co se mě kdysi tázala jedna adeptka oboru žurnalistiky, když na mě vybafla: „Jak vy to máte s tím Bohem?“ Nakonec do této svérázné ankety shromáždil patnáct příspěvků a album nazval podle toho mého – Turniketem do ráje. Pojednává o tom, jak se před branami ráje hromadí ateisté jako já a čekají, co bude... Honza ji zařadil na úvod a já ji teď nepřeskočil, ale snažil jsem se ji poslouchat, jako kdyby ji napsal někdo jiný. Moc mi to nešlo. Řídil jsem a přemýšlel o míře ironie, s níž jsem ten text psal, dokud mě ze sebestředných úvah nevysvobodila Dáša Voňková svým panteistickým Nádechem, křehkým a poetickým: Hladino říčky/ ty se v obloze vzhlížíš/ nebo se právě ona do tebe hříží... K tomu nočnímu přesunu se ovšem spíše hodily následující verše Jiřího Konvrzka: Chcíplej zajíc hnije/ země ho vypije/ jako mě a tebe. Vjel jsem do prvního zúžení dálnice a mačkal se se svým opelem až k samému kraji, protože po levé straně se mě chystal předjet nějaký šílenec, pro něhož byla povolená osmdesátka jen startovní rychlostí. Podle Konvrzka by mě toho nejspíš po smrti moc nečekalo, i když připouští, že nějaký posmrtný život možná přece jen existuje... Pak jsem si vychutnával písničku Martina Kyšperského, jenž žadoní o chvilku klidu, aby si všechno mohl ještě rozmyslet, krásnou textovou miniaturu Marky Míkové Od země do země a s účastí se chechtal agnostikovi Pepovi od Jiřího Dědečka, který „má hlavu bohama naditou“ a „ještě tak nejlepší se mu zdá Manitou“. Natankoval jsem a pak mě dojalo několik písniček o strachu a o nicotě – třeba výzva Petra Nikla Peťulko/ neboj se bílé barvy/ kde nic není nebo Brouk Potemník Jany Šteflíčkové, něžná a poetická předsmrtná inventura. Petr Linhart, jako obykle zabydlený ve „svých“ Sudetech, si s laptopem na klíně povzdechl nad nevratností času a Daniel Fikejz zase nad tím, jak písek časem srovná i ty nejvyšší chrámy. Honza Jeřábek to pak zastřešil nadčasovým Křesťanským kóanem: Rozprostřel ses nad krajinou/ Jezu Kriste věky plynou... Karel Diepold mě na ploše jedné minuty a devatenácti vteřin dokázal okouzlit svým příběhem o Marii, která za vítězného jásotu davu kolem tuší, že nic na světě není zadarmo. Na desce se překvapivě téměř nemoralizuje ani nemodlí, jen Zuzana Homolová přispěla plachým apelem (zda myšlenky i srdce naše věrné zůstávají i v této době) a Pánaboha tady písničkáři oslovují pouze dvakrát, ovšem stojí to za to. Po té první, temné až drastické písni Jiřího Smrže, v níž autor vyjmenovává většinu bolestí tohoto světa (Panebože modli se za nás/ máš-li za koho), jsem si musel u další pumpy koupit cappuccino. Ta druhá, jíž celá deska končí a kterou napsal Karel Vepřek, mě naopak po všech těch předešlých obrazech nejistot uklidnila: Otče náš vezdejší, dej ať jsme lepší a nic nás neděsí... I noční provoz byl už v tom okamžiku klidný, blížil jsem se k domovu a říkal si, že je dobře, že tu desku Galén vydal. Pánbůh zaplať.

Psáno pro Týdenník Rozhlas