Koncerty a aktuality
Naše nejbližší koncerty v klubu Kaštan, Bělohorská 150, Praha 6:
12.04. | Jan Burian | 20:00 |
18.04. | Jana Kozubková | 20:00 |
22.04. | FESTIVAL: Hmlisto & Petr Linhart, Člověk krve, Bio Masha, Jiří Imlauf, Zuzana Homolová, Jiří Dědeček |
18:30 |
23.04. | FESTIVAL: Kolektivní halucinace, Kvietah, Martin Kyšperský, Alen, Jiří Smrž, Jiří Konvrzek |
18:30 |
09.05. | Jan Burian | 20:00 |
17.05. | Michal Bystrov & J. Šlupka Svěrák | 20:00 |
03.06. | Předletní setkání Osamělých písničkářů | 20:00 |
Příspěvky
Já jsem tvůj zajíc - Petr Nikl v Divadle Archa 16. a 17.1.
11. 1. 2012
Výtvarník a performer Petr Nikl se 16. a 17. ledna vrátí na scénu Divadla Archa, kde společně s svými spolutvůrci uvede poetický černobílý melodram Já jsem tvůj zajíc. Autobiografická sonda času byla inspirována nafukovacími hračkami autorovy maminky Libuše Niklové.
Více v přiloženém článku...
Jak jsme (ne)drželi státní smutek
10. 1. 2012
Fejeton Jana Buriana o vánočním koncertě Osamělých písničkářů a o věcech souvisejících najdete na jeho blogu - http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-burian.php?itemid=15250
Krásné svátky a požehnaný rok 2012, plný hudby, světla a andělů Vám přejí Osamělí písničkáři.
23. 12. 2011
Večer Osamělých písničkářů bude, i když smutnější než jindy
20. 12. 2011
Večer Osamělých písničkářů ve středu 21.12. se bude konat, i když letos bude méně radostný, než by byl jindy. Přesto se na Vás těšíme!
Videozáznam semináře Rady ČRo k hudbě na stanicích Radiožurnál a Dvojka
4. 12. 2011
Diskuse nad neutěšenou kvalitou hudby ve vysílání stanic Radiožurnál a Dvojka, ke které odkazuje Jan Burian v níže uvedeném příspěvku "Otevřený dopis aneb přímluva za hudbu", proběhla formou semináře ve čtvrtek 1.12. v karlínské hudově Českého rozhlasu. Český rozhlas na svých stránkách zveřejnil videozáznam tohoto semináře.
http://www.rozhlas.cz/rada/seminare/_zprava/videozaznam-seminare-rady-cro-k-hudbe-na-stanicich-radiozurnal-a-dvojka--984174
OTEVŘENÝ DOPIS ANEB PŘÍMLUVA ZA HUDBU
25. 10. 2011
Vážená Rado Českého rozhlasu,
dostal jsem dopis od jednoho z vašich členů a s ním i pozvání k diskusi nad neutěšenou kvalitou hudby ve vysílání veřejnoprávních stanic Radiožurnál a Praha. Rozhodl jsem se reagovat hned a touto cestou, přestože si myslím, že debata měla proběhnout zhruba před dvaceti lety, když se v téhle zemi změnil režim. Od té doby se totiž v hudebním vysílání těchto dvou stanic podařilo zejména úspěšně rozvinout a pak zakonzervovat systém, který slouží takzvanému hudebnímu průmyslu a systematicky devastuje povědomí posluchačů o tom, co to vlastně hudba je a k čemu slouží.
Především odvěký hudební žánr, kterému se říká píseň, byl na vlnách těchto – zdůrazňuji, že veřejnoprávních – stanic degradován na něco, čím se ve vysílání vyplňuje prostor mezi jednotlivými mluvenými vstupy. Když nikdo nemluví a neznějí džingly či reklamy, poslouží píseň jako předěl, jako vata, a tahle vycpávka je ještě ke všemu vybírána a uváděna anonymně. Vesměs se totiž jména interpretů, autorů ani dramaturga, který za to, co se nám line do uší, nese odpovědnost, nedozvíme.
Pokud máte záslužný zájem tento nedůstojný stav změnit, naskýtá se jedna možnost – návrat (ale raději tomu neříkejme návrat – není se kam vracet!) k osobní zodpovědnosti za vybírání hudby v rozhlase, konec anonymity. Konec teorií a praxe „selektorů“, jakož i demagogických výroků o tom, co lidé takzvaně „chtějí“ poslouchat. Dost schovávání se za pofidérní průzkumy a teze, že rozhlas má vysílat především to, co si jeho posluchači přejí.
Veřejnoprávnost v hudebním vysílání přece nemůže spočívat v jakési přímé demokracii, tedy v tom, aby si zprůměrované skupiny vybíraly, co chtějí vysílat z „předvybraného“ balíku hudby. Běžný posluchač rozhlasu zajisté nemůže být dramaturgem, to by znamenalo popření veškeré odbornosti této profese. Dramaturg má v případě veřejnoprávního média také pomáhat posluchačům tříbit si vkus – třeba tím, že informuje o nových trendech, připomíná nejlepší díla minulosti a brání braku a hrubé komerci, aby ovládla vysílání. Je-li hudební část rozhlasového programu v rukou amatérů, kteří se navíc zaštiťují tezí, že lidem se má pouštět, co oni „chtějí“, dopadá vysílání tak, jak ho známe dnes, a lepší to nebude.
Kudy z toho ven? Zrušte všechny ty takzvané playlisty a selektory a dejte důvěru vzdělaným a citlivým hudebním dramaturgům. Skoncujte s anonymitou ve výběru hudby pro vysílání veřejnoprávního rozhlasu.
Je velmi škodlivé, když model vysílání, který představuje zejména Radiožurnál, vychází ze snahy o co největší „poslechovost“ stanice. To je strategie, kterou se vesměs řídí soukromé stanice (a fakt, že ne úplně všechny, by měl být burcující). Od veřejnoprávního rozhlasu žádáme kromě objektivního zpravodajství především kulturnost, která není závislá na diktátu peněz. Nechceme, aby se taková stanice snažila konkurovat bulváru tím, že dodá ještě lacinější zboží.
Prosím, zkuste být odvážní a přehodnotit svůj způsob myšlení a vnímání veřejnoprávní funkce rozhlasu. Ten dosavadní, jak sami vidíte, nikam nevedl.
Jan Burian, písničkář a spisovatel